.jpg?ph=4571ee6f3e)
Jednotný systém varování a vyrozumění (JSVV) - je souhrn organizačních vazeb a technických zařízení zřizovaných a provozovaných MV. Je tvořen vyrozumívacími centry, přenosovými a komunikačními sítěmi, koncovými prvky varování, vyrozumění a zařízeními pro tísňové informování obyvatelstva.
Varování
- je souhrnem organizačních a technických opatření zabezpečujících včasné upozornění obyvatelstva na hrozící nebo nastalou mimořádnou událost, vyžadující realizaci opatření na ochranu obyvatelstva a majetku. Zahrnuje zejména varovný signál, po jehož provedení je neprodleně obyvatelstvu poskytnuta prvotní informace.
Vyrozumění
- je souhrnem organizačních a technických opatření zabezpečujících včasné předávání informací o hrozící nebo nastalé mimořádné události a krizové situaci určeným orgánům státní správy, samosprávy, právnickým a fyzickým osobám.
Síť poplachových sirén
- je základním prostředkem pro bezprostřední veřejné varování obyvatelstva.Je v současné době tvořena veřejnými poplachovými sirénami s právem hospodaření HZS Středočeského kraje. Jejich výstavba proběhla v letech 1973 - 79. Do sítě poplachových sirén jsou zahrnuty sirény s výkonem 3 - 5 kW, převážně typu DS977 o výkonu 3,5 kW. Základ tvoří elektrické sirény v majetku HZS kraje, doplněné nově postavenými elektronickými sirénami typu UEAJ 600 a ESP 750.
Úloha, místo a odpovědnost subjektů Integrovaného systému varování
• MV - GŘ HZS ČR vyhlašuje varovné signály pro obyvatelstvo v celostátní působnosti jednotným systémem varování a vyrozumění (JSVV) ze zadávacího místa úrovně I. - republika.
• MV- GŘ HZS ČR zabezpečuje funkci styčného místa pro varování se zahraničím na základě uzavřených smluv a dohod.
• Krajský úřad vyhlašuje varovný signál pro obyvatelstvo při situacích přesahujících území správního obvodu obce s rozšířenou působností prostřednictvím KOPIS HZS kraje.
• Krajský úřad plní funkci styčného místa při vzniku mimořádné události v oblasti varování příhraničního styku se sousedními zeměmi.
• Obecní úřad s rozšířenou působností vyhlašuje varovný signál pro obyvatelstvo ve správním obvodu obce prostřednictvím KOPIS HZS kraje .
• Obec s pověřeným obecním úřadem vyhlašuje varovný signál pro obyvatelstvo ve správním obvodu obce.
• Provozovatel nebezpečných sil zodpovídá za varování obyvatelstva na daném území ohroženém mimořádnou událostí spuštěním poplachových sirén z vlastního zadávacího místa nebo předání požadavku na KOPIS HZS kraje.
Varovný signál a jeho význam a náhradní způsoby varování
Varovný signál - je stanovený akustický, verbální nebo optický signál doplněný o příslušnou prvotní informaci o povaze mimořádné události a způsobech ochrany.
Dnem 1. listopadu 2001 byl na území ČR zaveden jediný varovný signál, a to signál „Všeobecná výstraha“ pro varování obyvatelstva při hrozbě nebo vzniku mimořádné události.
Druhy signálů
1. Signál "Všeobecná výstraha"
je vyhlašován kolísavým tónem sirény po dobu 140 vteřin a může být vyhlašován třikrát za sebou v cca tříminutových intervalech. Po jeho zaznění bude vždy následovat tísňová informace z hromadných informačních prostředků. V té bude obyvatelstvo vyrozuměno o jakou hrozící nebo vzniklou mimořádnou událost se jedná.
2. Signál "Požární poplach"
slouží JEN KE SVOLÁNÍ jednotek požární ochrany a NENÍ varovným SIGNÁLEM PRO OBYVATELSTVO!
Je vyhlašován přerušovaným tónem sirény po dobu jedné minuty a nebo, jde-li o elektronickou sirénu, napodobením hlasu trubky troubící tón ,,HÓ-ŘÍ“, ,,HÓ-ŘÍ“ také po dobu jedné minuty.
Pro zkoušku sirén se používá tzv. "Zkušební tón".
Jedná se o nepřerušovaný tón sirény trvající 140 vteřin. Jedná-li se o elektronickou sirénu nebo místní rozhlas zapojený do systému varování bude vysílána verbální informace: "Zkouška sirén, zkouška sirén, zkouška sirén. Právě proběhla zkouška sirén. Zkouška sirén".
Ověřování provozuschopnosti jednotného systému varování a vyrozumění
se provádí každou první středu v měsíci ve 12.00 hodin akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem.
---------------------------------------------------------------------------------------
Blíže se o signálech včetně zvukových ukázek, verbálních informací a reakcích na ně dočtete zde: (klikněte na obrázek)
https://varujemevas.cz
---------------------------------------------------------------------------------------
Náhradní způsoby varování
- se používá v místech která nejsou pokryta varovným signálem, nebo v případě poruchy koncových prvků varování.
- S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ: veřejnoprávní rozhlas (stanice Radiožurnál, Praha…), regionální rádia, veřejnoprávní televize (programový okruh ČT1 a ČT2) regionální kabelové televize, celostátní a regionální tisk, internet.
- S MÍSTNÍ PŮSOBNOSTÍ: regionální rozhlasové a televizní stanice, místní tisk, sirény, místní rozhlas a další zvukové signály, vyhlášky pro obyvatelstvo, světelné informační panely, reklamní poutače, letáky z letadel, radiové sítě dispečinků DP, letáky apod.
- ORGÁNY IZS: amplióny, elektronické sirény, motospojky, megafony, rozhlasové vozy a další speciální prostředky.
Co je nutné dělat při signálu "VŠEOBECNÁ VÝSTRAHA"?
• Jste-li mimo byt, pracoviště apod. vyhledejte ukrytí v nejbližší budově. Jste-li v hromadném dopravním prostředku vysedněte a vyhledejte ukrytí, v osobním automobilu zastavte, zaparkujte a vyhledejte ukrytí.
• V budově je v první řadě je nutné získat informace - zapněte rádio nebo televizi. Je-li v dosahu vašeho pobytu elektronická siréna, dozvíte se informace od ní. Jste-li v budově, zavřete okna a dveře. Tím snížíte možnost zamoření při výronu škodlivin.
• Děti by neměly opouštět školu, ani rodiče by je neměli narychlo odvádět domů. Učitelé se o ně postarají. Siréna totiž může s velkou pravděpodobností signalizovat i únik nebezpečných látek.
EVAKUACE OBYVATELSTVA
Evakuace, jako jeden ze základních způsobů ochrany obyvatelstva, je souhrnem opatření zabezpečujících přemístění (odsun) osob, hospodářského zvířectva a věcných prostředků v daném pořadí (priority), z prostoru ohroženého mimořádnou událostí na jiné území.
Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění.
Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, řízení evakuačních opatření, nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost k zajištění minimalizace následků mimořádné události.
Evakuace se přednostně se plánuje pro tyto skupiny obyvatelstva
:
• děti do 15 let
• pacienty ve zdravotnických zařízeních
• osoby umístěné v sociálních zařízeních
• osoby zdravotně postižené
• doprovod výše uvedených osob
Z hlediska rozsahu opatření se evakuace obyvatelstva dělí na :
• evakuaci objektovou, která zahrnuje evakuaci jedné nebo malého počtu budov, administrativně správních budov, technologických provozů nebo dalších objektů,
• evakuaci plošnou, která zahrnuje evakuaci obyvatelstva části, či celého urbanistického celku, případně většího územního prostoru.Z hlediska doby trvání se evakuace obyvatelstva dělí na :
• evakuaci krátkodobou, kdy ohrožení nevyžaduje dlouhodobé opuštění domova, pracoviště apod.,
• evakuaci dlouhodobou, kdy ohrožení vyžaduje dlouhodobý (několika denní a více) pobyt mimo evakuované objekty, případně sídelní celky.
Z hlediska způsobu realizace se evakuace dělí na :
• samovolnou evakuaci, kdy obyvatelstvo v potřebě úniku před nebezpečím jedná dle vlastního uvážení
• řízenou evakuaci, kdy evakuaci řídí odpovědné orgány
Z hlediska varianty řešení se evakuace dělí na :
• evakuaci přímou prováděnou bez předchozího ukrytí evakuovaných osob (prováděnou zejména při živelních pohromách)
• evakuaci s ukrytím prováděnou po předchozím ukrytí evakuovaných osob a po snížení prvotního nebezpečí (prováděnou zejména při úniku nebezpečných škodlivin)
Evakuační opatření týkají zejména:
pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení 3. nebo zvláštního stupně poplachu v souladu s vyhláškou č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění pozdějších předpisů, a to:
• při povodních v důsledku rychlého tání sněhu nebo přívalových dešťů, jedná se o tzv. přirozenou povodeň, kdy vodní tok opustí vlivem přírodních sil své přirozené koryto
• z území ohroženého havárií vodohospodářského díla vyšší kategorie podle zvláštního předpisu (zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon), kdy na vodním díle dojde k narušení hráze, protržení nebo přelivu hráze. Jedná se o tzv. zvláštní povodeň.
• ze zón havarijního plánování nebo zařízení s nebezpečnými chemickými látkami podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky popř. jiných objektů, ve kterých může dojít v důsledku porušení technologického procesu k výronu nebezpečné škodliviny nebo při úniku z dopravních prostředků při silniční či železniční přepravě těchto látek
• zjištění nebezpečí sesuvu půdy a skalních masívů
• popř. při jiných nepředvídaných mimořádných událostech
Plánovaná evakuační opatření vycházejí z ustanovení vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, § 12 odst. 5 a týkají se zejména stanovení evakuačních prostorů, zajištění propustnosti evakuačních tras, zajištění míst shromažďování a příjmu evakuovaných osob. V souvislosti s těmito opatřeními musí být řešena dokumentační příprava pro příjem evakuovaných osob, příprava na řízení dopravy, nouzového ubytování, evakuaci a umístění hospodářského zvířectva a materiálních hodnot, postupu informování obyvatelstva a jeho psychologické přípravy.
Rozsah plánovaných opatření pro jednotlivé vyhodnocené mimořádné události je konkretizován v havarijní a krizové dokumentaci jednotlivých obcí a obcí s rozšířenou působností podle charakteru ohrožení. V dokumentaci je řešen důvod, max. počet evakuovaných obyvatel, zvířat a materiálních hodnot a vlastní způsob evakuace.
Pokyny pro chování obyvatelstva a obsah evakuačního zavazadla jsou uvedeny v příručce
„Pro případ ohrožení“.
Orgány pro řízení evakuace jsou:
Pracovní skupina krizového štábu zajišťuje zejména:
• řízení průběhu evakuace
• koordinace přepravy z míst shromažďování do evakuačních středisek
• řízení přepravy z nástupních stanic hromadné přepravy do přijímacích středisek a dále do cílových míst přemístění
• dopravní prostředky a jejich přerozdělování mezi evakuační střediska
• řízení nouzového zásobování pro obyvatelstvo
• koordinaci činnosti evakuačních středisek a přijímacích středisek
• spolupráce s orgány veřejné správy a se zdravotnickými a humanitárními organizacemi
• dokumentování průběhu celé evakuace
Evakuačním střediskem se rozumí
zařízení zřetelně označené nápisem, případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany. Umísťuje se zpravidla v místě mimo evakuační prostor, ve kterém jsou evakuované osoby shromažďovány a informovány o dalším postupu. Evakuační středisko zajišťuje zejména:
• řízení přepravy z míst shromažďování do evakuačního střediska s využitím dostupných dopravních prostředků
• vedení evidence o příjmu evakuovaných osob a poskytování pomoci při slučování evakuovaných rodin
• přerozdělování evakuovaných osob do předurčených příjmových oblastí a přijímacích středisek
• vytvoření a označení místa pro podávání základních informací v prostoru evakuačního střediska
• první zdravotnickou pomoc, popř. přednemocniční neodkladnou péči a převoz zraněných nebo nemocných do zdravotnických zařízení
• vytýčení tras k nástupním stanicím hromadné přepravy
• nocleh a stravování pro personál a evakuované obyvatelstvo, které se zdrží v evakuačním středisku déle než 12 hodin
• udržování veřejného pořádku v prostoru evakuačního střediska
• podávání informací o průběhu evakuace pracovní skupině krizového štábu
Přijímacím střediskem se rozumí
zařízení zřetelně označené nápisem, případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany, které zajišťuje
• příjem evakuovaných osob
• přerozdělení evakuovaných osob do předurčených cílových míst přemístění a míst nouzového ubytování
• první zdravotnickou pomoc a případný odvoz nemocných do vyčleněných zdravotnických zařízení
• informování orgánů o průběhu evakuace
• informování evakuovaných osob, zejména o místě nouzového ubytování a stravování
• informování orgánů veřejné správy, dotčených evakuačními opatřeními, o počtech a potřebách evakuovaných osob
PROSTŘEDKY INDIVIDUÁLNÍ OCHRANY
Použití PIO předurčených k ochraně před účinky zbraní hromadného ničení k ochraně obyvatelstva v případě vzniku havárie s únikem nebezpečných škodlivin je prakticky nemožné. Jednak by bylo nutné pořídit speciální ochranné filtry proti průmyslovým škodlivinám a zejména by bylo nutné tyto prostředky vydat obyvatelstvu již v období před vznikem mimořádné události a tím vytvořit předpoklady pro jejich okamžité použití. Hlavním způsobem ochrany obyvatelstva před účinky nebezpečných škodlivin při mimořádných událostech tak zůstává použití prostředků improvizované ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla, které chrání před radioaktivním prachem a částečně bakteriologickými (biologickými) prostředky. Jedná se o jednoduché pomůcky, které si občané připravují svépomocí z dostupných prostředků a které omezeným způsobem nahrazují prostředky individuální ochrany.
Improvizované prostředky si připravuje každý občan pro svou osobní potřebu, rodinné příslušníky a pro potřebu svých blízkých.
Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla
[v případě válečného konfliktu]
Není-li k dispozici komplet ochranná maska - ochranný filtr je možné si svépomocí připravit improvizovaný prostředek ochrany dýchacích cest chránící před radioaktivním prachem a bakteriologickými (biologickými) prostředky. Obdobně lze připravit i prostředek ochrany povrchu těla, u kterého lze dosáhnout i určitých ochranných vlastností nejen před výše jmenovanými skupinami látek, ale i před soudobými otravnými látkami.
Základním principem improvizované ochrany je využití vhodných oděvních součástí, které jsou k dispozici v každé domácnosti a pomocí kterých je možné chránit jak dýchací cesty, tak celý povrch těla.
Při použití této ochrany je třeba dbát následujících zásad:
•celý povrch musí být zakryt, žádné místo nesmí zůstat nepokryté;
•všechny ochranné prostředky je nutno co nejlépe utěsnit;
•k dosažení vyšších ochranných účinků kombinovat více ochranných prostředků nebo použít oděvu v několika vrstvách.
Ochrana hlavy
K ochraně hlavy se doporučuje použít čepice, šátky a šály, přes které je vhodné převléci kapuci případně nasadit ochranné přilby (motocyklové, pracovní ochranné přilby, cyklistické, lyžařské atd.), které takto chrání i před padajícími předměty.
Ochrana obličeje a očí
Ochraně obličeje a očí je nutno věnovat největší pozornost. Jedná se zde o kombinaci ochrany povrchu těla s ochranou dýchacích cest. Zvláštní pozornost je proto nutné věnovat ochraně úst a nosu, které jsou vstupní branou dýchacích cest. Nejvhodnějším způsobem je překrytí úst a nosu složeným kusem flanelové látky či froté ručníkem, mírně navlhčeným ve vodě či ve vodném roztoku sody nebo kyseliny citrónové, a upevněným v zátylku převázaným šátkem či šálou.
K improvizované ochraně očí jsou nejvhodnějším prostředkem brýle uzavřeného typu (potápěčské, plavecké,lyžařské a motocyklové, u kterých je nutné přelepit větrací průduchy lepicí páskou). V případě, že nejsou takové brýle k dispozici, lze oči jednoduchým způsobem chránit přetažením průhledného igelitového sáčku přes hlavu a jeho stažením tkanicí či gumou v úrovni lícních kostí.
Ochrana trupu
Obecně platí zásada, že každý druh oděvu poskytuje určitou míru ochrany, přičemž větší počet vrstev zvyšuje koeficient ochrany.
K ochraně trupu jsou nejvhodnější následující druhy oděvů:
•dlouhé zimní kabáty;
•bundy;
•kalhoty;
•kombinézy;
•šusťákové sportovní soupravy.
Použité ochranné oděvy je nutné dostatečně utěsnit u krku, rukávů a nohavic. U krku lze k utěsnění použít šálu nebo šátek, který omotáme přes zvednutý límec. Bundu je nutné utěsnit v pase, nejlépe pomocí opasku či řemene. Netěsné zapínání a různé nežádoucí trhliny v oděvu je nutné přelepit lepicí páskou. Ke všem ochranným oděvům je vhodné použít pláštěnku nebo plášť do deště. Tyto se utěsňují pouze u krku, pokud jsou z pogumované nebo vrstvené tkaniny musí být pogumovaná strana zvenčí. V případě, že nemáme pláštěnku k dispozici, můžeme ji nahradit přikrývkou, dekou či plachtou, kterou přehodíme přes hlavu a zabalíme se do ní.
Ochrana rukou a nohou
Velmi dobrým ochranným prostředkem rukou jsou pryžové rukavice. Ochranný účinek je tím větší, čím je materiál silnější. Vhodnější jsou rukavice delší, neboť chrání zápěstí a částečně i předloktí.
Rukávy přesahující přes okraj rukavic, pokud nejsou ukončeny nápletem nebo pryží, převážeme u okrajů řemínkem nebo provázkem. Jestliže by mezi rukavicí a rukávem vzniklo nechráněné místo, musíme zápěstí ovinout šálou, šátkem, igelitem apod.
Nemáme-li k dispozici žádné rukavice, ovineme si ruce látkou, šátkem apod., aby byly alespoň krátkodobě chráněny a nepřišly do přímého styku se škodlivými látkami.
Pro ochranu nohou jsou nejvhodnější pryžové a kožené holínky, kozačky, kožené vysoké boty. K ochraně nohou je nutno zabezpečit, aby mezi nohavicí a botou nezůstalo nechráněné místo. Nohavici přesahující přes botu u dolního okraje převážeme provázkem nebo řemínkem. Nepřesahuje-li nohavice přes boty ovineme nechráněné místo kusem látky, šátkem apod. Při použití nízkých bot je vhodné zhotovit návleky z igelitových sáčků či tašek.
Improvizovaná ochrana dýchacích cest a povrchu těla je určena:
•k přesunu osob do stálých úkrytů;
•k úniku ze zamořeného území;
•k překonání zamořeného prostoru;
•k ochraně v ochranném prostoru jednoduchého typu (OPJT), např. byt;
•k evakuaci obyvatelstva.
Je třeba mít na vědomí, že nemůže zcela nahradit individuální ochranu pomocí speciálních prostředků individuální ochrany (ochranné masky s filtry, speciální ochranné oděvy atd.). Její použití je časově omezeno. V daném okamžiku, je-li správně použita, může ale ochránit zdraví a zachránit životy velkému počtu obyvatelstva.